Přes francouzského internetového obchodníka koupil pan P. v červenci fotoaparát. Dodavatel s výrobkem neposlal český manuál, ačkoli je při prodeji prostředky dálkové komunikace povinen dle platné evropské legislativy, konkrétně dle nařízení Řím I., ctít českou legislativu na ochranu spotřebitele. Pan P. se rozhodl, že takový výrobek nechce. Fotoaparát asi po týdnu od doručení vrátil a žádal zpět peníze. Když se dodavatel k ničemu neměl, požádal pan P. začátkem prosince o pomoc Evropské spotřebitelské centrum. Odstoupení od smlouvy bez udání důvodu (nedodání českého návodu není důvodem k odstoupení od smlouvy) je při internetovém nákupu možné v dané lhůtě, která se však liší podle práva francouzského (7 dnů) a českého (14 dnů). Protože ale český spotřebitel nakupoval ze svého domova v České republice, řešila se stížnost podle českého práva. Dodavatel musel uznat, že spotřebitel tuto lhůtu dodržel. Vrátil českému spotřebiteli peníze poté, co u něho na podnět českého ESC intervenovalo francouzské ESC.

Anglický spotřebitel, který žije v České republice a je tedy českým rezidentem, si objednal elektroniku přes Internet z Francie. Prodejce bohužel spletl adresu dodání a elektronika putovala několik měsíců tam a zpět mezi špatnou adresou a německým skladem. Vzhledem k tomu, že spotřebitel objednanou elektroniku skutečně potřeboval, musel si mezitím koupit jinou a vzhledem k podstatnému porušení smlouvy ze strany prodejce, spočívajícím v nedodání objednaného zboží, odstoupil od smlouvy. Přesto se prodejce k ničemu neměl. Až na základě intervence francouzského Evropského spotřebitelského centra prodejce vrátil spotřebiteli zaplacené peníze.

Manželé si chtěli objednat spodní prádlo z katalogu v českém jazyce švýcarské společnosti. Proto zavolali na české telefonní číslo společnosti, která spodní prádlo nabízela. Při telefonickém rozhovoru v českém jazyce se paní zeptala na cenu doručení zboží a v tom okamžiku jí pracovník společnosti zavěsil telefon. Vzhledem k tomu, že se ani nedohodli na konkrétním produktu se manželé domnívali, že jim nic nepřijde. K jejich překvapení jim však přišlo pánské spodní prádlo univerzální velikosti a k němu byla přiložena faktura vystavená na značně vysokou částku. Manželé tedy zboží uložili aniž by porušili obal a čekali, co se bude dít dál. Následně je kontaktovala velmi nevybíravým způsobem vymahačská společnost. Vzhledem k tomu, že smlouva nebyla uzavřena, neboť se strany nedohodly ani na předmětu koupě ani na ceně, šlo o tzv. setrvačný prodej, kdy dle ustanovení § 53 odstavce 9 „poskytuje—li dodavatel plnění spotřebiteli bez objednávky, není spotřebitel povinen dodavateli jeho plnění vrátit ani jej o tom vyrozumět.“ Na základě dotazu vzneseného vůči našemu ESC živnostenským úřadem byla těmto spotřebitelům vysvětlena jejich práva a poskytnuta pomoc při sestavení dopisu společnosti. Po obdržení dopisu švýcarskou společností je již vymahačská společnost nikdy nekontaktovala.

Paní H. z Rakouska si objednala u českého internetového obchodníka za 3 153 Kč několik DVD disků. Cenu však prý zaplatila nadvakrát, takže obchodník její platbu neidentifikoval, částku vedl jako neuhrazenou a zboží neposílal. Paní H. se tentokrát obrátila přímo na české ESC a žádala o pomoc. Na žádost našeho ESC o přešetření stížnosti dodavatel našel pouze platbu ve výši 2 853 Kč a slíbil zboží v této hodnotě odeslat. Tuto dobrou zprávu jsme sdělili i spotřebitelce a požádali ji, aby nás o obdržení zboží informovala. Jaké však bylo naše překvapení, když nám sdělila reakci českého dodavatele. Ten spotřebitelce sdělil, že od smlouvy odstupuje a vyúčtoval jí náklady na dohledání plateb a náklady svého právníka v celkové výši 4 018 Kč. Ve zprávě klientského centra pro zákazníka na on—line sledování stavu jeho objednávky bylo možno se dočíst, že se čeká na úhradu nezaplaceného rozdílu.V tomto případě se může spotřebitelka domáhat svých práv už pouze soudní cestou. Možnosti šetření ESC jsou omezené.